Jak na strach z ohňostrojů, bouřek a střelby

Možná by se mohlo zdát, že přijít s článkem na téma, jak se zbavit strachu z ohňostroje a střelby těsně po oslavách Nového roku je jako přijít s křížkem po funuse. Opak je ale pravdou. Čím dříve se začneme na příští rok připravovat, tím lépe. Tak hned z čerstva s chutí do toho.

Máme dost času na to, se doopravdy připravit a nebudou nám tak sklouzávat myšlenky k sedativům, která rozhodně nedoporučuji.

Zatím neznám nic co by nárazově dokázalo psa zbavit panického strachu, nebo silné nervozity a neublížilo mu . Navíc výsledek není nikdy úplně jistý. Pokud se ale budeme cíleně a s citem věnovat zbavení strachu přirozenou formou – prací s pejskem, výsledek je jednoznačný, trvalý a nese s sebou ohromné bonusy.

  • Naučíme se lépe komunikovat se psem
  • Prohloubíme vztah a důvěru
  • Upevníme poslušnost a zdravé sebevědomí

V rámci komplexního přístupu je určitě dobré  zauvažovat i o přírodních homeopatikách, která mohou celou rehabilitaci pozitivně podpořit a usnadnit.

Než vůbec začneme

  • Zapracujte na vztahu , sebevědomí a samostatnosti psa

Jde o zábavný trénink (co budete trénovat je na vás) mimo stresovou situaci. Cílem je zapracovat na vzájemném vztahu a komunikaci. Sehrát se a podpořit pejskovo zdravé sebevědomí, důvěru ve vás a zapracovat na motivaci.

  • Mějte dost času

Je důležité si dobře promyslet plán akce, vyhradit si na cvičení dostatek času a případně posilnit nervy 🙂 Celý proces může trvat 5 minut, nebo i hodinu a s tím je nutné počítat minimálně ze začátku, kdy budeme zjišťovat kolik času  potřebujeme a na co a jak přesně nám pejsek reaguje.

  • Mějte dostatek podnětů

Pokud půjdete trénovat někam ven s vlastní municí, vezměte jí hodně. Určitě víc, než si myslíte že bude stačit. Pokud půjdete někam na/nebo ke střelnici, zjistěte si otevírací dobu. Vyrážíte-li někam na rušné místo, zjistěte si předem jaká je tam frekvence požadovaného ruchu, a podobně. Je to důležité ke správnému provedení cvičení.

Musíte si zajistit podněty až do doby, kdy bude vhodné je s pejskem opustit. Je mi jasné, že poručit si bouřku nejde, ale většina pejsků, kterým vadí bouřka také nesnáší ohňostroje, střelbu a podobně a tady už se podněty shánějí mnohem snadněji.

Není-li tomu tak, může pomoc nahrávka, nebo simulace bouřky, ale ani to někdy nestačí a tak zbývá jen čekat až to přijde a tehdy se pustit do díla.

  • Mějte pevný obojek a vodítko

To je důležité aby nám pejsek neutekl, jednak to pro něj může být nebezpečné a pak nám to také celé cvičení ztíží. Povede-li se mu se vyvléknout/překousat vodítko/vytrhnout se vám a utéct, ztíží se vám tím práce. Bude si to totiž pamatovat jako východisko z nepříjemné situace a bude pro něj mnohem těžší s vámi spolupracovat a čelit svému strašákovi.

Po takové zkušenosti bude mnohem více a mnohem déle bojovat. Na druhou stranu, když už se něco takového stane, nenechte se tím rozhodit, nebo otrávit. Občas nejde všechno podle plánu, co je ale důležité – pejska znovu vzít na vodítko a ihned se vrátit do situace ze které utekl a cvičení dokončit.

  • Vezměte s sebou ty nejúžasnější pamlsky a top hračku

Je možné, že je vůbec nepoužijete, ale je třeba se držet starého skautského hesla – buď připraven, protože co kdyby nááhodu. Když už budete moci pejskovi něco nabídnout, je potřeba, aby to bylo něco opravdu extra.

Moji psi jsou nadšení všežravci a pracují s totálním nasazením i za kůrku chleba, ale když je připravuji na práci v náročných podmínkách chci mít v záloze nějaký trumf, něco, co je za každých okolností dokáže uvézt do „transu“ a pro takový účel se mi nejvíc osvědčilo vařené maso, nejlépe kuřecí. Suché, nebo sušené pamlsky se pro cvičení moc nehodí, což nemusí platit, pokud jsou pro vašeho psíčka jako opium 🙂

  • Hlavně se uklidněte

A to ještě než vůbec vyrazíte z domu. Celé cvičení je psychologická hra a pokud bude vaše psychika slabá (stres, strach, nervozita, hněv, otrávenost…) nemáte šanci na úspěch. Váš pes se bojí a vy po něm budete chtít, aby se bát přestal a cítil se příjemně a klidně ale to pro něj není možné, pokud je jeho páníček, středobod jeho vesmíru, sám nevyrovnaný.

Každý chlupáč velice silně vnímá naši náladu a emoce v samém základu, nedokáže jim dávat různé významy jako člověk. Je pro něj důležité cítit z člověka klid a jistotu, pokud cítí cokoli jiného, znamená to, že se něco děje – může to být i pozitivní rozrušení, budete-li juchat, ale budete-li prožívat jakoukoliv negativní emoci, jste pro psa zdrojem jeho vlastní nevyrovnanosti, ať už je to strach, nevraživost, nebo třeba neposlušnost.

Doporučuji třeba začít s nějakým klidovým cvičením a dívat se na svět pozitivně 🙂 Já sama za sebe jsem docela introvertní a kdeco mě dokáže přivézt do rozpaků, naučila jsem se to ale neprožívat, když mám po boku psa. Je to možná taková moje terapie, která mě vytáhla z kouta, ve kterém jsem se jako malá schovávala.

Mám-li po boku psa, beru to tak, že já jsem ta rozumnější a proto musím pomoc tomu méně rozumnému, protože on sám to nedokáže, a v takových případech jsem schopná se válet po dlažbě uprostřed náměstí, běhat po parku s rukama nad hlavou, nebo pevně a klidně držet běsnícího psa uprostřed davu.

Věřím že dělám něco dobrého a smysluplného, proto mi nezáleží na tom, že jsou okolo lidé, kterým můžu připadat úplně pitomá, ale ani jim to nemám za zlé. Prostě jsem v klidu. Proto než se rozhodnete do něčeho se pustit, naučte se tomu věřit, jinak vás první neúspěch nebo negativní reakce může úplně odradit.

  • Vyvenčete ho 

Vždycky je potřeba se s pejskem nejdříve projít a nechat ho pořádně vyvenčit a vypustit přehršel nastřádané energii. Je potřeba aby byl rozhýbaný, vyklidněný a přiměřeně unavený.

Když půjdete třeba trénovat na cvičiště poslušnost, chcete, aby měl energie více, aby s vámi aktivně spolupracoval, hrál si a pod. Když ale půjdete bojovat proti strachu, je dobré, aby měl energie méně. Méně energie rovná se méně sil k odporu. To platí v případě, že pro vašeho pejska není největším životním posláním lovení balonku, které převýší i nižší míru rušivého podnětu. Třeba u některých sportovně/pracovně vedených psů je lepší využít jejich nadšení a tréninkový elán.

A jak tedy na to ?

Tak dejme tomu, že jste připraveni. Máte vyvenčeného pejska na pevném obojku, kapsu plnou pamlsků, v druhé kapse hračku, dostatek podnětů, moře času a spoustu elánu.

  • Do centra dění, nebo přistupovat z daleka?

Spousta lidí radí, vezměte psa na střelnici, stravte tam s ním půl dne a on to přestane řešit. No, možné to je, ale ve většině případů to tak snadné není. Nicméně navštívit střelnici je určitě jedna ze super možností, kterou si ale obvykle dovolím zařadit až v době, kdy už pejska výstřely z větší vzdálenosti tak moc neděsí a hlavně dokáže se mnou komunikovat a ví co po něm chci. Když už se rozhodnete vyrazit bezprostředně ke zdroji, počítejte s tím, že tam můžete strávit opravdu dlouhý čas, nikdy totiž nesmíte opustit situaci s tím, že je pejsek vyděšený a silně nervozní.

  • Musí tam dojít po svých

To úzce souvisí s předchozím bodem. Pokud stojím s pejskem třeba u té střelnice, nebo kus od pomocníka s dělobuchy, začínám vždy s dostatečným odstupem a postupně se s pejskem přibližuji. S přibližováním začnu vždy když už pejsek aktuální situaci a vzdálenost toleruje. Nesmím ho ale táhnout ani poponášet, potřebuji, aby popošel sám, což ale neznamená, že mu k tomu nemohu fyzicky pomoc. Jdu na délku vodítka směrem ke zdroji a pokud se mi pejsek vzepře, vytvořím jemný tah, který on sám povolí krokem v před. Počkejte si na to, klidně ho trochu pobídněte.

To platí u psů, kteří nejsou v opravdu panikářském modu, kdy se jim hlava vypne a oni se snaží oddrápat pryč, bez ohledu na cokoliv. Tady je potřeba postupovat velice zlehka. Nesnažit se hned při prvním tréninku snižovat rádius, ale zůstat ve větší vzdálenosti po delší čas. Je potřeba vždy postupovat naprosto individuálně a s vysokou citlivostí. Nikdy si dopředu nedovolím říct dělejte to tak a tak i když mám o pejskovi haldu informací. Průběh cvičení není nikdy dopředu jistý a je potřeba pohotově reagovat na jemné signály.

  • Vydržte až do konce. Do jakého?

To je ten opravdu nejdůležitější bod. To v jaké chvíli cvičení ukončím určuje jestli bylo přínosem, nebo jestli naopak uškodilo. Je nutné být v přítomnosti hluku až do doby kdy se pejsek uvolní. Není vyloženě nutné, aby sebou plácl na záda a usmíval se od ucha k uchu. Určitou míru úlevy od něj ale potřebujeme. První důležitá věc je, aby začal dýchat a povolil napjaté svaly. Může mít ještě nejistý postoj, nebo se mírně třást, měl by být ale vláčnější a ochotný nás následovat a komunikovat s námi.

Z místa nás nesmí odtáhnout, ale je potřeba aby s námi klidně odešel. Po cvičení jdeme ideálně na procházku, kde se pejsek úplně zklidní/odreaguje a dopřejeme mu příjemný zážitek třeba v podobě hry, plavání, nebo cvičení s pamlsky. Domů ho přivedeme už úplně zrelaxovaného. Může to sice zabrat dost času, ale to se nedá nic dělat.

  • Vytvořte si rutinu

Jde o to aby pejsek věděl co se bude dít. Když ho z ničeho nic zprudka překvapím, mohla bych mu jen přitížit. Když ale ránu čeká, dokáže se na ni lépe připravit a rehabilitace probíhá z mých zkušeností nejefektivněji. Choďte z počátku ideálně na to samé místo, nechte ho klidně očichat petardy nebo poplašnou pistoli, řekněte mu co se bude dít 🙂 připravte si pozici… Jestli začne panikařit už u tohoto prvního kroku, nejprve počkejte až se zklidní, teprve poté můžete pokračovat.

  • Jak a kdy pejska podpořit?

S většinou pejsků v těchto situacích moc nemluvím. Správné mluvení ale ničemu neuškodí. Jaké to je ? Klidný nižší,  tón. Rozhodně na pejska nemluvíme vysokým „povzbuzujícím“ hlasem, ani ho nekonejšíme jako dítě. Když už máme potřebu mluvit můžeme mu třeba hrdě přednášet báseň, nebo vyprávět vtipy. Je potřeba si zachovat vnitřní klid a dobré naladění. Nenechat do sebe proniknout lítost nebo frustraci.

Je potřeba, abychom se k hluku chovali naprosto lhostejně. Můžeme dát klidně pejskovi najevo že to taky slyšíme, klidným pohledem směrem ke zdroji,  víc se jím ale nebudeme zaobírat. Pejskovi nedáváme žádné povely. Je to zbytečné a u vyděšených psů naprosto kontraproduktivní. Jedině v případě, že nemám žádného velkého ustrašence, který povel zvládne (i když třeba s pomocí) to může být vhodné. Vyplatí se spíš než ukotvovat pejska k zemi, dopřát mu pohyb. Pokud se sám bude chtít posadit OK, pozor ale na tisknutí se k zemi, pokud nás pejsek nebude chtít následovat a bude „přimrzat“ musíme ho zase rozchodit.

  • Jak správně použít pamlsek, nebo hračku ?

Další věcí jsou pamlsky a hračky. Ty vytáhneme až po výstřelu. Pokud mi pejsek na pamlsek nebo hračku nereaguje, nebudu mu je vnucovat. Prostě jen v klidu pomohu pejskovi situaci zvládnout a budu mu oporou a vzorem toho co po něm chci. Když se mi začne na vodítku točit a bude chtít v panice někam odpádit, zastavím si ho, klidně ho pevně obejmu a podržím do chvíle, kdy je schopný sám zůstat na místě na volném vodítku.   Z toho že se chová tímto způsobem si nic nedělám a dám mu spíše najevo, že mi jeho chování přijde legrační a hloupé. Teď a tady je mi krásně, tak co blbneš.

Musím si získat pejskovu důvěru správným chováním. Důvěru ve smyslu, nech to na mě, když budeš následovat moje rozhodnutí, budeš vždycky v pořádku.

Pamlsek, nebo hračku zkusím zase později, až z něj ta panika trochu opadne. Jen mu je ukážu a počkám jestli o něco projeví zájem. Zase nechce? Tak nic, v pohodě. Jestli ale zájem má, pohraju si s ním, budu dělat různé blbinky, ale pokud ho zájem hned zase přejde, opět hračku schovám . Nebudu mu nic ani trochu nutit, natož ho přemlouvat. Znovu si ho vezmu do pohybu, klidně můžu běhat sem a tam. Jak oba zvládneme.

Pokud je ale pejsek schopen se víceméně soustředit na hračku, nebo pamlsek, máme to v kapse. Hrajeme si s ním a zacvičíme si nějaké lehčí povely, za které pejska bohatě odměníme. Po té můžeme požádat o další výstřel a postupujeme stejně. Je klidně možné, že bude trvat několik týdnů, že bude pejsek schopen rozpačitě uždíbnout kousek masa, nebo kousnout do hračky. To ale vůbec nevadí. Někdy to prostě trvá hodně dlouho, vyřešit se to ale dá vždycky.

  • Jak se chovat když hluk nečekám?

Ne vždycky se ale na ránu můžeme připravit. Obzvlášť v případě bouřek, ohňostrojů, nebo nečekaných ran na ulici. Jak se v takové situaci chovat? Naprosto klidně, je dobré naučit se z takových podnětů cítit radost. Jako když slyšíte oblíbenou hudbu. Pes je ohromně senzitivní zvíře a i když zachováte správný postup, nervozita nebo rozladěnost z vás v jeho očích udělají někoho naprosto nedůvěryhodného, někoho o koho se nemohou opřít.

Když vás doma zastihne bouřka nebo ohňostroj, je dobré to prostě v klidu přečkat. Ideálně zatáhnout závěsy, rozsvítit a pustit si nahlas televizi (pokud se nebojíte zkratu 🙂 ), nebo rádio. V tichu a tmě bude vnímání nežádoucího hluku intenzivnější. Pejska nebudu nijak konejšit, ani hladit. Nenechám ho někde v noře, ale vytáhnu si ho ven, dám na vodítko a pomůžu mu se zklidnit jako při běžném cvičení.

Tady s ním ale nebudu pendlovat po bytě, kde bude pejska lákat spousta úkrytů. Zůstanu s ním na místě, klidně i v posteli, nebo na gauči. Budu ho masírovat aby mi zvláčněl pod rukama. V tomto případě vůbec nevadí, když ho budu mít na klíně, nebo ho nechám se ke mě přitisknout. Nenechám ho ale skličovat, nebudu ho choulit do klubíčka a schovávat.

To abych měla s pejskem dobrý vztah je vždy na prvním místě.

  • Nenechte se otrávit.

Tohle může být opravdu běh na dlouhou trať, to co díky němu získáte, za to ale opravdu stojí. Občas můžete cítit marnost a nechuť k dalšímu cvičení. Fajn, tak to máme občas každý. Nejsme žádné stroje. Dejte si klidně chvíli pauzu a zkuste si najít nový zdroj motivace, nebo někoho kdo vám pomůže. Uvidíte, že když to necháte trochu odležet, půjde to příště zase o něco lépe 🙂

Jestli si myslíte, že to sami nezvládnete, mrkněte na mé SLUŽBYNAPIŠTE MI, ráda vám pomůžu 🙂

  • Nové články e-mailem

    Přihlásit se k odběru nových článků a další dávky inspirace - zajímavé články, tipy a triky jak udělat svého psa šťastným a radostně poslušným. Klikněte na tlačítko a už vám nic neuteče.

  • Kategorie
  • Nejnovější články