9 tipů jak zlepšit poslušnost svého psa

Je jedno, kolik povelů, nebo pravidel svého pejska naučíte, důležité je, aby je spolehlivě ovládal.

To jestli mě pejsek bude nebo nebude poslouchat, záleží jen na mě, což je ale opravdu pozitivní zpráva.

Vychovat a případně vycvičit se dá opravdu každý. Věk ani rasa nejsou zásadními faktory.

Sepsala jsem několik bodů, které nejčastěji řeším se svými klienty.

1)  mějte ho rádi 

To se týká hlavně majitelů problematických psů.

Pochopte, že váš pes se chová prostě jako pes – podle psí logiky a ne jako nevděčný zlosyn, který je na světě jen aby vás doháněl k šílenství. Pes nezná naschvály, nebo pomstychtivost. I když se to tak někomu může zdát, je to jen špatné pochopení situace. Chová se podle svých potřeb a možností, které mu k jejich naplnění byly poskytnuty.

Proč pes neposlouchá? Protože mu to jednoduše umožňujeme. Pes je ze své podstaty docela jednoduché zvíře. Nepoužívá složitou logiku jako člověk a pokud ji na něm budeme chtít uplatňovat, nebude schopen ji naplnit a z takového nedorozumění pak plynou potíže.

Pes je vlastně sobec, což je ale v pořádku. Nebude nám vděčně chodit u nohy a nepřestane lovit slepice jen z vděku, že ho dobře krmíme a jsme na něj hodní.

Nemějme tedy psovi za zlé, že se chová jako pes.

2) naplňte jeho potřeby

Krom základních životních potřeb, které určitě nemusím vypisovat si potřeby můžeme rozdělit do dvou kategorií: fyzické a mentální.

U fyzických asi není moc co vysvětlovat . Pes prostě potřebuje dostatek vhodného pohybu. Procházky, plavání, hru. Čím rozmanitější program, tím lépe. Množství potřebného pohybu nelze vyčíst někde z příručky, je to věc, kterou určuje pes sám a to je důležité zohlednit.

Mentální potřeby bývají často opomíjeny a právě ony vedou k tomu, že nás doma na dvorku pejsek poslouchá jako hodinky a sotva vyjdeme z branky, “dělá že to v životě neslyšel”, ba že nás snad ani nezná.

Mentální potřeby bych svými slovy rozdělila do dvou podkategorií a to:

  • Potřeba zaměstnání je založena hlavně na tom, že pes potřebuje přemýšlet a plnit různé úlohy. Má vysoký intelekt a je dobré jej využít v náš prospěch, jinak jej začne používat primárně pro prospěch jeho samotného. Je tedy dobré věnovat se například nějakým hlavolamům, alespoň lehčímu výcviku a zohlednit také vrozené vlohy svého psa, například k aportování, nebo stopování, kořistnictví a podobně. Pokud mám například psa se super nosem, kterého opravdu baví čichat dopřeji mu nějakou aktivitu, při které bude právě čich používat. V opačném případě si ji začne plnit sám.
  • Potřeby sociální. Pes je zvíře velice společenské. Někteří jedinci více, někteří méně, ale všichni do jednoho potřebují nějaké to sociální vyžití, které v první řadě zahrnuje alespoň “přečíst si” co je v okolí nového, potkat se s nějakými přáteli, lidskými i psími. Správná socializace je základ, ale tím, že pejska v mladém věku se vším seznámím to nekončí. Pokud těchto vjemů nemá pejsek dlouhodobě dostatek, je přirozené, že ho na procházce zajímají (a to pozitivně, či negativně) více než vy.

Jasně, nestačí jen s pejskem chodit častěji ven a začít mu házet míček, nicméně nám to velice usnadní následnou práci. Pokud jeho potřeby budu dostatečně naplňovat, snížím tak jeho snahu naplňovat si je sám a mohu toto jeho chování mnohem snadněji ovládnout. Může jít třeba o utíkání, tahání na vodítku, nesoustředěnost a neovladatelnost v přítomnosti jiných psů, zvířat, lidí, cizím prostředí…

3) používejte jasnější komunikaci

Chcete aby vás pejsek poslech už na první povel ? Tak proč ho říkáte třikrát? Tím, že nevyžadujeme reakci hned napoprvé, dáváme psovi na vybranou a dáváte mu tím signál, že nás nemusí brát vážně. Je také zbytečné vyslovovat povel hlasitěji a hlasitěji. (Člověk se tím nejspíš podvědomě snaží dostat do bodu kdy se ho pes lekne a raději poslechne).  Je to úplně ten samý princip.

Dávám psovi nepopiratelně najevo, že poprvé a klidným hlasem je jen návrh, který začnu, nebo nezačnu vyžadovat později zvýšením hlasu a opakováním povelu spolu s výhružnými gesty. Případně s brbláním nechám psa povel nevykonat často s poznámkami, že pes je hloupý, neposlušný, zlomyslný  a podobně. Přitom jen dělá, co jsem ho naučila. Nebere mě vážně a využívá možnost volby kterou jsem mu dala.

Jak je to tedy správně? 

Nejprve se ujistěte, že máte pejskovu pozornost – oslovte ho jménem a po té co vás vnímá teprve vyslovte povel (za předpokladu že ho zná). Výhružný, nebo třeba prosebný tón jsou úplně zbytečné. Prostě normálně řekněte co chcete. Pokud se zastavil a přemýšlí, dejte mu vteřinku na vykonání. Víc ne.

Pokud nic, vyžadujte vykonání tím, že mu pomůžete gestem, jemným tlakem a podobně. Pokud vás po vyslovení povelu ignoruje a dělá si něco svého případně odchází, chyťte ho , zastavte a opět gestem případně jemným tlakem přimějte pejska povel vykonat. A co teď?

4) ujasněte si, co přesně jednotlivé povely znamenají

Nejčastějším problémem je nepochopení. Nepochopení psa zadaného povelu, či vyžadovaného chovaní a nepochopení majitele psa, že pes nepochopil. Jestli mi rozumíte 🙂

Vezměme si třeba povel sedni. Má to být dřep (dolu, nahoru)? Nebo chci aby si pes sedl a seděl dokud mu nedám volno, nebo jiný povel? Tady se to často plete. Něco jiného chci a něco jiného reálně vyžaduji.

Pes není vědma, aby sám bez vysvětlení poznal jak dlouho má sedět. Musím mu tedy danou činnost jasně ohraničit. Činnost začíná vyslovením povelu. Pejsek si tedy sedl. Co chci já ? Aby seděl. Pokud se mi zvedá, ihned ho posadím, ale bez povelu. Platí přeci stále ten první povelový úsek a pokud ho vyslovím znovu, začínám nový.

Teď přichází na řadu signál pro propuštění z dané činnosti, což může být třeba povel volno a nebo jen pochvala, která bude cvik vždy končit. To záleží na každém. Samozřejmě může přímo následovat další povel, ze začátku bych ale pro jasnost a rychlejší pochopení trénovala úseky jednotlivě, tedy jeden povel, zakončení, pochvala, hra, nebo jen chvilka klidu a teprve následně další cvik.

Pokud sama signál pro ukončení cviku nevytvořím, začne si ho pes hledat sám a to tak, že to prostě bude zkoušet ukončit sám v různých momentech.

Taková neřest je používání dvojpovelu, tedy: sedni-zůstaň. To může fungovat jen v případě, kdy povel sedni znamená udělej dřep a pak si dělej co uznáš za vhodné a až povel zůstaň fixuje psa v pozici ve které je, takhle to ale asi nikdo nechce a hlavně je to zbytečně složité a nepraktické. Ještě před sedmi lety jsem tento dvojpovel taky používala a odložení mého psa bylo opravdu nespolehlivé.

5) zkuste to beze slov

Pro člověka je přirozené označovat veškeré činnosti a pokyny slovně. Psi ale slova ke komunikaci nepotřebují, je to jen taková nadstavba a bonus rozšiřující možnosti spolupráce člověka a psa . Abyste lépe pochopili, jak pes chápe,zkuste to beze slov.

Nejprve zjistěte jak “vyprovokovat” chování které chcete, případně zastavit to které nechcete a až později před něj přidejte povel. Pes si to tímto způsobem dokáže velice rychle spojit a bude přesně vědět co chceme. Můžete si třeba představit, že máte něco naučit člověka z druhé strany zeměkoule, který nám nerozumí ani slovo.

6) nejprve vysvětlete, potom vyžadujte

Je logické, že nemohu vyžadovat něco co jsem pejska nenaučila. Držte se hesla, nejprve vysvětlit, následně vyžadovat. Jak vysvětlit jsem už vysvětlila a co znamená vyžadovat určitě víte.

Důslednost, důslednost,důslednost. Je nutné zachovat vždy stejný postup, vždy dotáhnout cvičení do konce, ať už jde o výše popsané cvičení povelu, nebo naopak nastavování hranic například v označení prostoru, do kterého pejsek nesmí, nebo třeba označení nežádoucího chován.

No a samozřejmě tato pravidla musí dodržovat všichni členové domácnosti. Pes rád přijme daná pravidla, ale pokud v nich budou mezery, bude je stejně tak rád využívat. Pokud mu ukážu , že je tady možnost vyhnou se plnění povelu, bude dosažení výsledků trvat mnohem déle, než když budu opravdu důsledná.

7) nebuďte stíhačky

Důslednost ale neznamená permanentní pedantské monitorování každého pohybu psa. Přehnaná snaha má často naprosto opačný účinek. Není dobré chtít 100% výsledky honem, ideálně přes noc.

Taky jsem si tím prošla. Myslela jsem si, že musím využít naprosto každou příležitost k tréninku (výcviku nebo výchovy) a budu tak mít rychlé a skvělé výsledky. Stával se ze mě pěkný prudič a pes postupně ztrácel chuť se mnou spolupracovat a dostával se do stresu.

Tady opravdu platí, že méně je více. Pokud už situace, kterou potřebuji výchovně řešit nastala, OK, nebudu ji ale vyhledávat přehnaně často . Zaměřte se primárně na kvalitu, ne kvantitu a věnujte se i radostem.

8) ANO a NE

Když už budete pejska učit česky můžete si usnadnit práci vysvětlením dvou pojmů. Jak konkrétně je nazvete je na vás. Já jim pro názornost říkám ANO a NE. Ano označuje požadované chování a NE zase chování nechtěné. Nepleťme si prosím NE s trestem, nekřičíme! Jedná se o nápovědu která pejska nemá nijak stresovat a má mu usnadnit chápání co po něm chceme.

ANO může být slovo, nebo třeba kliknutí klikrem. Použiji ho ve chvíli kdy pejsek dělá, nebo se snaží dělat (naznačuje) co po něm chci a bezprostředně po něm přichází odměna. Tím pejska motivuji k další snaze a ke snaze přemýšlet a hledat požadované chování.

Pokud se rozhodnu použít klikr, je třeba si pejska nejprve “naklikat”. To je zase velké téma, takže jen ve zkratce:  naučím pejska že kliknutí rovná se odměna. Vezmu tedy klikr, kliknu a odměním pejska. Takto trénuji dokud si pejsek nespojí kliknutí s odměnou. To poznám tak, že jen tak v nečekané chvíli kliknu a v ideálním případě mám hned pejskovu pozornost a on očekává odměnu.

9) co je motivace určuje pes 

Odměny se vůbec nebojte, to že budete používat pamlsky nebo hračku neznamená, že vás bez nich v budoucnu pes neposlechne. To je samo o sobě dost obsáhlé téma, takže o tom někdy příště.

Pro lepší výsledky je požadované chování třeba odměnit a je nutné uznat, že ve věci odměny má vždycky pravdu pes. Vám taky nikdo nemůže nadiktovat, že máte mít raději zmrzlinu, než klobásu, nebo že vás bude bavit třeba tenis.

Tady asi není nic moc co vysvětlovat. Buďte prostě otevření tomu jak na co pejsek reaguje. Můžou to být pamlsky, hračky, různé druhy hry, propuštění psa (volnost), nebo třeba jen radostná pochvala.

Těchto 9 bodů je základ úspěšné spolupráce člověka se psem, na kterém se dají postavit neskutečné věci 🙂

Hodně štěstí při tréninku a pokud máte nějaké dotazy, budu ráda, když mi napíšete

  • Nové články e-mailem

    Přihlásit se k odběru nových článků a další dávky inspirace - zajímavé články, tipy a triky jak udělat svého psa šťastným a radostně poslušným. Klikněte na tlačítko a už vám nic neuteče.

  • Kategorie
  • Nejnovější články